Knihovna | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Odchov Avicularia versicolor

(od 21.04.2003)

Vydařený odchov sklípkana Avicularia versicolor

Na podzim roku 2007 dospěl sameček Avicularia versicolor, který byl jedním z mých prvních pavouků. Podařilo se nám k němu zakoupit hezkou a dobře vykrmenou samici v 13. svleku, která už v předchozím svleku měla kokon. Samice byla svlečená v září 2007.

Terárium samice

Samici jsme nastěhovali do velkého terária 30 x 50 x 30 cm (hloubka - výška - šířka). Ve velkém teráriu jsem chtěla otestovat, zda si samice vytvoří vysoké hnízdo - v přírodě prý některá hnízda avicularií dosahují délky až 45 cm. Další účel velkého terária je ten, že po narození mláďat chceme co nejdéle pozorovat jejich soužití se samicí. Terárium má velká dvířka na přední stěně, a kromě nich pak také malá "krmící" dvířka. Ta slouží k tomu, abychom při vhazování potravy samici nerušili otvíráním celé přední stěny. Větrací mřížka je také na přední stěně, terárium je totiž přestavěno z akvárka. S tímto umístěním nebyly žádné problémy, pavouk mřížku neopřádá a vlhkost je optimální.

V teráriu jsou živé rostliny - na zadní stěně je připevněná skleněná polička, ke které je silikonem přilepená sklenice s rostlinou Scindapsus. Na dně terária je pak ještě lahvička s bambusem. Obě rostliny rostou jen z vody.

Páření

Samce jsme k samici připustili poprvé 18. října 2007. V té době ještě neměla postavené žádné hnízdo, ale samec byl čerstvě přečerpaný, tak jsme to zkusili. Samec byl v rozpětí nohou mírně menší než velká samice. Samec brzy poznal, že je v blízkosti samice, a svou přítomnost ohlašoval bubnováním. To nebylo příliš hlasité, ale zato dobře viditelné. Když se k ní přiblížil, bubnoval ještě mnohem víc, zřejmě ve snaze ujistit ji, že není potrava. Protože z dostupných zdrojů jsem se dočetla, že sklípkani rodu Avicularia jsou při páření mírumilovní, docela mě překvapilo razantní chování samice. Na samce se rozeběhla, jako by ho chtěla zabít. Jejich setkání za začátku vypadalo jako souboj o život, ale samec ji nakonec intenzivním bubnováním přesvědčil. Páření trvalo asi 5 minut a samec vystřídal oba emboly. Vždy jedním makadlem pářil a druhým pořád bubnoval. Pak se opatrně vzdálil - odcházel spíš po špičkách, než zbrklým útěkem.

O měsíc později samice stále nevypadala, že by se chystala na kokon. Pouze si v rohu horní části terária vypředla nepříliš pevné hnízdo, odkud vycházela na lov. Rozhodli jsme se tedy páření opakovat. Samec nejdřív obcházel terárium. Pak, když narazil na její pavučinu, začal se intenzivně chvět a bubnovat. To samici zaujalo natolik, že napůl vylezla z hnízda. Její výpad na samce byl opět spíš násilného rázu. Tak se nepotvrdila má domněnka, že při prvním páření byla agresivní z nervozity, když se neměla kam schovat. Po tomto útoku samec spadl dolů, bylo to asi 40 centimetrů. Bála jsem se, že se zraní, ale doskočil elegantně na všech osm přímo na větev a ihned se vydal zpět k samici. Při druhém pokusu se pavouci postavili na boční stěnu terária a začali se pářit. Samec se stěny držel jen třema nohama a všechny ostatní končetiny měl zvednuté nebo jimi držel samici. Tuto akrobatickou polohu ale nezvládl příliš dlouho udržet a následoval jeho další pád. Napotřetí už se pavouci postavili normálně a páření trvalo opět kolem pěti minut.

Čekání na kokon

Terárium jsme pravidelně vlhčili a samice dostávala celkem pravidelný příděl cvrčků. Byla už hodně tlustá, ale abdomen neměl nijak výrazně zvětšenou zadní část, což by signalizovalo přítomnost vajec. Kromě svého prvního hnízda samice postupně postavila ještě dvě méně propracovaná hnízda v dalších rozích terária. Žádné z nich ale neuznala za vhodné k založení rodiny.

Protože od jiných chovatelů jsme se dozvěděli, že kokon má u avicularií následovat měsíc po páření, jinak něco není správně, měla jsem za pár měsíců z celého pokusu o odchov docela skeptický pocit.

V lednu jsme pak terárium trochu přebudovali - na zem jsme dali silný topný kámen. Teplota jeho povrchu je taková, že na něm člověk sotva udrží ruku, ale na druhou stranu dokázal výkonem 13W vytopit celé terárium na 26 - 29 stupňů Celsia. Samice se na substrátu nikdy nezdržuje, proto nehrozí, že by jí topení ublížilo. Přesto je kámen pro jistotu překryt ještě vrstvou substrátu.

Kvůli topítku je třeba často přidávat vodu, která se rychle odpařuje. Výhodou naopak je, že odpařování vody zajišťuje velmi vysokou vzdušnou vlhkost. Většinu času se na stěnách terária sráží voda. Abychom samici nerušili otvíráním dvířek při zalévání, byl zkonstruován důmyslný vodní systém. Do nádržky na teráriu se nalije voda, a ta pak trubičkami postupně proteče k oběma rostlinám a prokape do substrátu.

Vytvoření kokonu

18. března, tedy přesně 5 měsíců po prvním páření, si samice silně zapředla své v pořadí čtvrté hnízdo. To je zajímavé tím, že se neopírá o žádnou rostlinu ani větev, ale je vystaveno pouze na skle. Navíc se nachází v rohu mezi sklem velkých dvířek a boční stěnou, takže terárium není vyjma malých krmících dvířek jak otevřít bez poškození hnízda. Toto hnízdo se od těch předchozích velice liší - není to náhodná změť vláken, ale propracovaná konstrukce. Stěny jsou svou hutností podobné papíru, dokonale hladké a téměř neprůhledné. Zhruba o půlnoci samice postavila kokon - samotná vejce jsme ale neviděli, protože přes silnou vrstvu pavučiny v hnízdě ani neprosvítala jejich žlutá barva. Po všech těch měsících s velkým abdomenem vypadala samice držící kokon hrozně podvyživeně. Přesto jsme ji nekrmili, protože na lov nevycházela a poškozením hnízda bychom ji mohli vyděsit.

Samice pak kokon vzorně hlídala uvnitř hnízda a za celou dobu by se daly na prstech ruky spočítat případy, kdy jsme ji viděli kokon na chvilku položit. V momentech, kdy kokon nedržela, se většinou zdržovala v jeho těsné blízkosti a ještě zevnitř opřádáním zesilovala stěny hnízda.

Odebrání kokonu a inkubace

Kokon jsme měli v plánu u samice nechat až do vylíhnutí mláďat. 19. dubna (31 dní po nakladení) jsme ale svoje rozhodnutí změnili ze strachu před jeho zkažením nebo vysušením.

Sebrat samici kokon byl srdcervoucí zážitek. Pavučinu hnízda jsme museli od dvířek odříznout nožem. Samice o svoje potomky statečně bojovala, věšela se na kokon a nechtěla ho za žádnou cenu pustit. Při boji o kokon se mi také proběhla po ruce, ale i přes své vrcholné rozrušení mě nekousla. Když jsme jí kokon sebrali a vrátili ji do hnízda, zmateně po něm běhala. Kuličkou z kapesníku se zmást nenechala a svůj skutečný kokon stále hledala. Nakonec začala do hnízda chelicerami prokousávat vchod. Ničení pavučiny znělo jako trhání papíru a celá akce působila, jako by to samice dělala ze vzteku a zoufalství.

Před otevřením z kokonu prosvítala šedohnědá barva, která se mi příliš nelíbila a bála jsem se, že v kokonu budou zkažená vejce. Po nahlédnutí dovnitř se ale pesimismus změnil v radost - kokon byl plný zdravých larev 2, které byly v tak pokročilém stádiu vývoje, že už ztrácely světlou barvu!

Napočítali jsme 3 scvrklé černé zbytky neoplodněných vajíček, 157 zdravých L2, a jednu živou L2, která byla napevno hlavohrudí přilepená k něčemu, co může být svlečka po prvním larválním stádiu, nebo zbytek vysátého sourozence. To je velmi slušný počet vajíček, a myslím, že za to vděčíme velikosti samice. Některé larvy měly výrazně větší abdomeny než ty ostatní - zřejmě to byly ty, které ještě v kokonu vysály neoplodněné vajíčko nebo jinou larvu.

Abychom snížili riziko, že se stane nějaká nehoda a všechny larvy umřou, rozhodli jsme se část jich inkubovat mimo kokon a část jich v kokonu vrátit samici.

119 zdravých larev jsme umístili do čtyř papírových košíčků na „muffiny“. Košíčky jsme pak vyskládali do plastové krabičky s větracími otvory. Krabičku s víčkem jsme pak umístili dovnitř větší zavřené plastové krabice s větráním, která má na dně asi 1 cm vody. Celou konstrukci jsme pak postavili bokem k topítku, aby se voda ve vnější krabici srážela a tím se vytvořilo podobné prostředí jako v teráriu samice. Vlhkost vzduchu je maximální, ale larvy se nikdy nedostanou do přímého styku s vodou.

Podobně, akorát s menšími krabičkami, jsme zaopatřili i jednu larvu s přischlým zbytkem na hlavohrudi, která je chována odděleně, abychom měli přehled o jejím zdravotním stavu.

Zbytek L2 (37 pavoučků) jsme zašili zpět do kokonu a vrátili samici, která ho za pár minut poznala a opět se ho ujala.

Líhnutí mláďat

29. dubna (41. den od nakladení) začaly nymfy tmavnout. Zajímavá je závislost jejich vývoje na teplotě - larvy ve dvou košíčcích, které byly blízko u topení, ztmavly o den dřív než ostatní (viz obrázek). Larvy nejdřív získaly modravou barvu, zřejmě jim už prosvítala nově utvořená modrá kutikula. Během dalších dnů postupně ztmavly až do černé barvy. Jedna nymfa neztmavla vůbec a zhruba v době, kdy ty ostatní začínaly tmavnout, jsme ji našli mrtvou s nohama přitaženýma k tělu.

2. května se larvy začaly líhnout do prvního svleku. Během jednoho dne se vysvlékla zhruba třetina pavoučků. 4. května jsme pak našli všechna mláďata v prvním svleku - kromě té jedné zmíněné nymfy nebyla při inkubaci žádná ztráta. Zajímavé je, že mezi mláďaty nedošlo v druhém larválním stádiu ke kanibalismu dokonce ani v případě mrtvé nymfy.

Odděleně chovaná larva se svlékla až 5. května. Toto zpoždění bylo způsobeno nižší teplotou v jejím inkubátoru. Přilepeného kousku na hlavohrudi se bez problémů zbavila. Jedna přední nožka se špatně svlékla a zůstala mírně deformovaná. To by se ale mělo spravit dalším svlekem.

6. května samice stále neotevřela kokon se zbývajícími mláďaty. Proto jsme jí ho znovu odebrali, vystřihli do něj dírku a vrátili. Samice si kokon opět vzala do pedipalp. Následující ráno už byla všechna pavoučata venku v hnízdě samice. O den později samice prázdný kokon vyhodila z hnízda.

Závěry a zkušenosti

Počet páření: 2
Doba od prvního páření do nakladení vajec: 5 měsíců
Doba od nakladení vajec do vylíhnutí mláďat do 1. svleku: 45 dní
Vlhkost: maximální (cca 90 %)
Teplota: 26 - 29 stupňů
Nakladených vajec: 161
Mláďat v prvním svleku: 158

Text a foto: Freya

Samice dva měsíce před kokonem
Samice v hnízdě s kokonem
Kokon po odebrání
L2 po 31 dnech od nakladení vajec
Po 10 dnech inkubace tmavnou první larvy, které byly blíž u topení
Mláďata v prvním svleku
Čerstvě svlečení pavoučci nastěhovaní ke společnému chovu
Mláďata, která jsme nechali samici v kokonu

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš & Vratislav Krejčí
webmaster
Home