Knihovna | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Kajman brýlový

(od 21.04.2003)

Kajman brýlový (Caiman crocodilus)

(Linnaeus, 1758)

Kajman brýlový je pojmenován podle kostnatého výrůstku mezi přední částí očí, podle tzv. "brýlí" (infraorbitální most). Je střední velikosti, samci dosahují 2,0-2,5 m., samice jsou menší okolo 1,4 m. Mláďata jsou zbarvená žlutě s tmavými pruhy na těle a ocase. Stárnutím jim mizí žlutá barva a pruhy se stávají méně zřetelnými. Dospělci jsou olivově zelení. Caiman crocodilus je schopný omezené barvoměny díky změnám v distribuci černého barviva v buňkách. Kajman brýlový má 72-78 zubů. Jeho velké oči na vrchní straně hlavy mu umožňují dobrý výhled. Barva, velikost a tvar lebky se mění podle poddruhu.
Různí autoři uvádí různý počet poddruhů.
C. c. crocodilus (Linneaus, 1758): Kolumbie, Peru, Venezuela, Bolívie, Trinidad a Brazílie.
C. c. fuscus (Cope, 1868): Brýlový severní, hnědý kajman - východní Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ekvádor, El Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Portoriko, Mexiko (jih), Venezuela. Ve volné přírodě se počet odhaduje přes 100.000 kusů. Má 74-80 zubů. Samice snáší 15-30 vajec, inkubace trvá 75-80 dní.
C. c. chiapasius (Bocourt, 1876): někdy bývá tento poddruh sloučen s poddruhem C. c. fuscus. Mexiko až Ekvádor. C. c. apaporiensis (Medem, 1955): Jihovýchod Kolumbie, kde je přítomný jen v délce 200 km v řece Rio Apaporis (říční a přidružená lokalita), počet odhadován pod 1.000 kusů. Čenich má výrazně užší než poddruh C. c. crocodilus, barva kůže je jasnější, má 84-86 zubů. Tento poddruh je zranitelný díky malému výskytu a díky tomu, že je o něm známo velmi málo. Také hrozí, že nebude zachována genetická čistota, díky křížení poddruhů. Vzorky chycených jedinců existují, ale žádný chov nebyl ohlášený.
C. c. paraguayensis (Fuchs, 1974): V řece Paraguayi a jejích západních přítocích.
C. c. matogrossiensis (Fuchs, 1974): Jižní Brazílie, Mato Grosso.
(poslední dva poddruhy nejsou formálně uznány).

Dříve byl jako poddruh C. crocodilus označován i Caiman yacare, ten je dnes brán jako samostatný druh.
Divoká populace kajmanů brýlových se odhaduje přes 1.000.000 kusů. Je to nejběžnější druh ze všech druhů krokodýlů, i když v některých lokalitách mizí. Na kůži přijatelné kvality jde využít pouze boky kajmana, proto není pro kůži tolik loven, jako ostatní druhy krokodýlů.
Vyskytuje se od Mexika, napříč Střední Amerikou, do Jižní Ameriky (Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, El Salvador, Guyana, Francouzská Guayana, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Peru, Portoriko, Surinam, Tobago, Trinidad, Venezuela) do středu Brazílie. Vysazen na Floridě a Kubě.
Kajman brýlový je extrémně přizpůsobivý druh, který našel domov v různých prostředích a zmenšil území výskytu řady konkurentů (C. acutus, C. intermedius, M. niger). Najdeme ho spíše v pomalu tekoucích vodách, mokřinách, řekách a během období dešťů v zatopených územích. Nevadí jim ani mírně slaná voda. Při nepříznivých podmínkách se zahrabávají do bahna.
Samice jsou pohlavně dospělé mezi 4-7 lety při délce 1,2 m. Samci dospívají také mezi 4-7 lety, ale při větší délce, okolo 1,4 m. Námluvy a páření se odehrává mezi květnem a červnem. Samice v květnu-srpnu během období dešťů snáší do hnízda postaveného z půdy a vegetace 14-40 vajec. Hnízdo je umístěno v suchu, dále od vody (až 200 m), ale může být postaveno i na plovoucí vegetaci. Dravci (draví ptáci, anakondy, jaguáři) mohou zničit až 80% vajec. Po 90 dnech se líhnou 20 cm velká mláďata. Ta se líhnou "načasovaně" v období, kdy je hojnost bezobratlých. Samice mláďatům pomáhá z vajec. Mláďata se zdržují až rok u samice, některé samice se starají i o cizí potomky.
Mláďata se živí vodními bezobratlými (hmyz, korýši, měkkýši). Dospělí se živí rybami, obojživelníky, plazy, vodními ptáky a savci. Jsou i kanibalové.

Velikost terária by měla odpovídat velikosti kajmana. Mládě velké do 40 cm by mělo mít terárium velké alespoň 60 x 40 cm, výška by měla být taková, aby ji kajman nepřekonal (asi 40 cm). Většinu plochy by měla tvořit vodní hladina, výška vodního sloupce by měla být asi 5 cm. Souš by měla tvořit asi čtvrtinu plochy terária. Souš můžeme i vytvořit policí, čímž zvětšíme vodní plochu a zároveň vytvoříme kajmanovi skrýš. Já úkryt kajmanovi neutvořila, protože krokodýli pokud mají, kde se schovat, spíše zdivočí. Pokud krokodýli úkryt nemají, zvyknou si na naši přítomnost a nejsou pak plaší.
V teráriu chováme jedince či pár. Při chovu více krokodýlů pohromadě sociální postavení ovlivní tempo růstu, proto chováme každého jedince zvlášť a pokud možno, aby na sebe zvířata vůbec neviděla. Nestačí většinou ze skupinky oddělit dominantní kus, protože po jeho oddělení na jeho místo nastoupí jiný jedinec ze skupiny a další utlačování ostatních zvířat bude pokračovat.
Přírůstek kajmana může být za rok až 50 cm, proto musíme počítat s tím, že nám kajman za rok vyroste tak, že budeme potřebovat mnohem větší terárium.
Do terária můžeme umístit i živé rostliny či jinou dekoraci.
Terárium čistíme podle potřeby, hlavně většinou po krmení, kdy kajmani podanou potravu do rána nesežerou.
Teplotu v teráriu držíme na 25°C - 30°C, s lokálně vyhřátým místem až na 35°C. Teplota by měla být bez nočního poklesu teploty. Já u kajmana 66 cm velkého mám v teráriu dvě 50W žárovky Exo Terra Day Glo Tight Beam, jednu nad souší a jednu nad vodou. Žárovkami svítím 12 hodin denně, od 8.00 hod. do 20.00 hod.. UV zářivky nepoužívám.
Krmíme 2-3 týdně, mláďata častěji než dospělce. Mláďatům dáváme hmyz či kousky masa. Starším krmíme ryby, myši, kuřata, můžeme dávat i kousky hovězího, vepřové není vhodné, protože je moc tučné. Potravu musíme střídat a dávat spíše celá zvířat i se srstí či opeřením a i s vnitřnostmi. Pokud nedáváme celá zvířata, musíme přidávat vitamíny, vitamín D v podobě Combinal D3 nebo AD3. Také přidáváme drcenou sépiovou kost či drcené skořápky, ve kterých obalíme maso.
Zvyklí jedinci žerou při podání potravy hned, jiní čekají až na zhasnutí světel.
Kajmani většinu dne tráví na souši, kde se vyhřívají pod žárovkami, nebo nehybně ve vodě. Ožívají většinou až se zhasnutím světel, kdy většina žere.

Použitá literatura:
Josef H. Reichholf, Gunter Steinbach, 2003: Obojživelníci a plazi
Jaroslav Zelinka, Petr Voženílek, 1997: Krokodýlové - přežívající současníci dinosaurů.
www.flmnh.ufl.edu

Text: Renata Jindrová
RenataJindrova@email.cz
www.rendy.eu

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš
webmaster
Home