Odchov sklípkana Grammostola rosea

(Walckenaer, 1837)

Sklípkan Grammostola rosea patří dnes k běžnému druhu a tak jej v tomto článku nebudu popisovat, neboť jak jsem se sám mnohokrát přesvědčil, znají ho dobře i začínající chovatelé.
Dne 13.1.2003 jsem zakoupil dospělou samici, která měřila v těle 6 cm. Jelikož jsem nevěděl, kdy se naposledy svlékala, samce jsem nesháněl a počkal jsem na další svlek. Ten proběhl dne 22.10.2003. Samce jsem získal od pana Drbohlava a to 25.11.03. V těle měřil 4,5 cm, v rozpětí nohou měl 14cm. Samec byl přečerpán.
Dne 6.12.03 jsem se rozhodl, že se pokusím o páření a tak jsem terária se samcem a samicí srazil čelně k sobě, čelní skla jsem vyndal a nahradil je síťkou. Hodinu se nic nedělo a tak jsem odešel v domnění, že se nemůže nic stát. Bohužel to byla špatná domněnka. Po další hodině jsem je šel zkontrolovat, přičemž jsem z hrůzou zjistil, že síťka je zčásti odsunutá a samice je zakouslá do samce. Chtěl jsem je od sebe oddělit, ale marně. Nepomohla ani špejle a ani stříkání vodou a tak jsem je nechal být. Asi po půl hodině nechala samice samce být a odešla od něho. Teprve tehdy jsem ho mohl vyndat z terária. Samozřejmě byl mrtvý a částečně natrávený. Podotýkám, že samice byla před tímto aktem řádně nakrmena , dalo by se říct přecpána. Nezbylo mi nic jiného, než čekat, zda se páření povedlo či nikoliv.
Dne 3.1.2004 začala samice upravovat úkryt pod kůrou a to tak, že všechen lignocel ze zadní části počala nahrnovat ke vchodu. Od tohoto dne do 25.1. postupně přehrabala celé terárium. Pak se celé tři dny nic nedělo. Dne 28.1.04 samice v dopoledních hodinách pozřela dvě larvy potemníka druhu Zophobas morio, přes celý den několikrát pila a večer zcela uzavřela vchod do úkrytu. Ten byl zčásti uzavřen lignocelem a zčásti pavučinou. Jelikož tato pavučina nebyla tak hustá, mohl jsem jí prosvítit červeným světlem a kontrolovat, co se děje v úkrytu. Dne 3.2. v 05.00 hod. jsem před odchodem do práce provedl kontrolu, ale přítomnost kokonu jsem nezjistil. Druhý den, po příchodu z práce jsem provedl kontrolu úkrytu, přičemž jsem zjistil, že samice drží kokon mezi makadly a předníma nohama. Od této doby jsem v teráriu udržoval teplotu mezi 24-27 st. C a vlhkost vzduchu mezi 70-80 %. Lignocel byl vlhký pouze okolo úkrytu, uvnitř byl zcela suchý. Abych udržel uvedenou vzdušnou vlhkost, obden jsem stříkal vodu na sklo. Rovněž musí být neustále doplňována voda na pití.
Dne 11.2. samice poprvé opustila úkryt, aby se dlouze napila. Asi po 10 minutách se vrátila zpět. V úkrytu se zdržuje převážně poblíž kokonu a nebo přímo na něm. Několikrát za den kokon obrací a přenáší ho z jedné části na druhou.
Dne 16.3. jsem samici kokon odebral. Byl kulatý , v průměru měřil 4,5 cm. Po rozstřižení kokonu jsem zjistil, že se v něm nacházejí nymfy v 1 stádiu, některé se líhly. Plesnivá vajíčka ani mrtvé nymfy nebyly zjištěny. 5 nymf jsem vyndal a umístil je do plastikové krabičky, na jejíž dno jsem dal buničitou vatu a tu zčásti udržoval vlhkou. Nymfy I měřily 6 mm a měly bílou barvu. Kokon jsem zašil obyčejnou nití a poté ho umístil do kelímku od ruského vejce. Celý kelímek jsem pak zavěsil do plastikové nádobky, na jejímž dně byl lignocel, který jsem udržoval neustále vlhký. Plastiková nádobka byla opatřeno horním víkem, které bylo neustále pootevřeno a tedy tvořilo šikmý strop. Takto vytvořený strop umožňuje stékání kondenzované vody mimo kelímek s kokonem. Teplota a vlhkost byla stejná jako v teráriu.
Nymfy I začaly postupně tmavnout a dne 21.3. se začaly svlékat do druhého stádia. (jednalo se o nymfy umístěné do plastikové krabičky). Dne 23.3. jsem kokon rozstřihl. Nymfy jsem vysypal do plastikové krabičky. Skoro všechny byly v II stádiu. Nalezena byla dvě černá vajíčka a jedno normální. Do 5.5. se postupně všechny nymfy svlékly do 1 svleku. Celkem jsem napočítal 151 jedinců. Ty jsem pak jednotlivě umístil do krabiček od kinofilmu do poloviny naplněných lignocelem. Dne 12.5. jsou všichni pavoučci naživu a postupně začínají přijímat potravu. Jejich velikost se pohybuje od 5 do 7 mm.

Luboš Kulich

Použitá literatura: František Kovařík, Chov sklípkanů, Madagaskar, Jihlava 1998