Páření sklípkana Brachypelma emilia

aneb nikdo není dokonalý

Sklípkan Brachypelma emilia (White, 1856) je velmi známý a krásný druh, který má svojí domovinu v Panamě a Mexiku. Jedná se o zemního sklípkana.
Sklípkana jsem zakoupil 19.8.1998 v prodejně A-T Praha . Bylo to čerstvě svlečené mládě po 2 svleku. Nejdříve jsem měl pavouka v klasické plastové krabicce, později byl přendán postupně do standardního celoskleneného terária o rozměrech 20x20x30 cm (dxvxš).
Časové údaje svleku jsou následující : 3.sv – 2.9.1998; 17.1.1999; 8.4.1999; 16.6.1999; 31.7.1999; 28.10.1999 (zde bylo podle svlečky určeno pohlaví – chybně); 28.2.2000; 30.6.2000; 30.4.2001; 3.12.2001; 24.8.2002. Po tomto svleku (13 svlek) jsem se již téměř s jistotou domníval, že by mohla být „samice“ dospělá. Adultního samce jsem sehnal od mého kolegy Jirky Retka. 18.9. 2002 jsem k večeru umístil oba do pářícího terária. 30.9.2002 v 17.30 hod jsem otevřel mřížku pářícího terária . 5 minut se nic nedělo, pak samec přistoupil k „samici“ a pokoušel se o něco takového, jako nadzvednout „samici“ nohy, ale nepodařilo se mu to. Po pár minutách jsem oba tedy opět oddělil mřížkou. 2.10.2002 jsem ve večerních hodinách mřížku opět otevřel a pokusil jsem o opětovné připáření. Oba dva však byli velmi apatičtí a prakticky se nehnuli z místa. Pár dní nato jsem již musel samce vrátit. 9.10.02 jsem získal samce druhého a oba jsem opět umístil do pářícího terária. 12.10.02 , v 18:30 hodin se půjčený samec přecerpává. 14.10.02 jsem opět otevřel mrížku párícího terária, ale dvě hodiny se opět nic nedělo. 15.10.02 jsem se o párení pokusil znovu, ale se stejným výsledkem. V mé omezenosti mě ani ve snu nenapadla věc, která za pár dní následovala. Udělal jsem totiž hrubou chybu při určování pohlaví mého pavouka, který se 19.12.02 v 18:30 hodin svléká a světe, div se! Byl to samec! Je jasné, že nikdo není neomylný, ale tohle jsem opravdu nečekal. Poměrně dlouhá doba do dospělosti mě po celou tu dobu přesvědčovala o tom, že to je samice. A ejhle ! S pocitem studu a velkého trapasu jsem majiteli vrátil půjčeného samce a následně jsme se této příhodě oba zasmáli. No, stane se…V jednom klasickém filmu se říká, že se toto nedopatření stane maximálně jednou za 10 let. I já pevně doufám, že se mi již podobný „kousek“ nikdy nepovede. Pářit samce, se samcem se opravdu nedá…Opravdu – zkoušel jsem to. Na závěr přeji všem minimum podobných „zážitku“.

Michal Toráň

Použitá literatura: Fr. Kovařík, Sklípkani, Madagaskar, 1998