Páření Psalmopoeus cambridgei
Pocock, 1895
Samici P. cambridgei jsem získal
jako mládě po 2. svleku 11.6.1999. Mládě bylo od počátku velmi žravé,
ostatně jako většina druhů rodu Psalmopoeus.
Samice poměrně rychle rostla. 3. svlek následoval 18.11.1999, další
svleky následovaly : 13.8.1999, 13.12.1999, 24.1.2000, 11.4.2000, 25.6.2000,
20.12.2000, 21.3.2001, 1.8.2001 a poslední, adultní svlek 11.2.2002.
Samici jsem až do 8. svleku choval ve 20 cm vysoké plastové dóze o průměru
8 cm. Poté jsem jí přemístil do skleněného terária o rozměrech 50x20x20
cm ( vxšxd ). Zadní stěnu jsem polepil, za pomocí silikonu borovou kůrou.
Jako podklad jsem použil cca 8 cm lignocelu. Do terária jsem též umístil
vlhkomilnou rostlinu rodu Scindapsus a krásně tvarovanou větev korkového
dubu. Nechybí také mělká napáječka. Někdo možná namítne, že dělám tolik
povyku s obyčejným P. cambridgei,
ale tato samice byla velmi vitální, dobře rostlá, prostě mi bylo líto
jí tísnit v nějakém nevzhledném teráriu.
Teplotu jsem udržoval pokojovou, okolo 24 °C a vzdušnou vlhkost okolo
80%. Po 12. svleku ( 11.2.02 ) měřila samice v rozpětí nohou 17 cm.
Byl jsem přesvědčen, že je to svlek adultní, proto jsem se rozhodl sehnat
samce, neboť jsem v té době žádného adultního nevlastnil. Podařilo se
mi ho sehnat 22.3.2002. Večer 24.3.2002 jsem samce i samici umístil
do pářícího terária. Druhý den, okolo 22 hodiny jsem mohl pozorovat
chvění samce i samice. Proto jsem se rozhodl otevřít mřížku, která oba
dělila. Zhruba 15 minut se nic nedělo, poté se oba aktéři začali k sobě
pomalu přibližovat. Náhle samice na samce zaútočila, bez nějakého náznaku
chuti se pářit. Proto jsem se rozhodl oba opět oddělit mřížkou. V pářícím
teráriu jsem je však nechal. Při napadení samce samicí se mi opět velmi
osvědčila jedna, obyčejná dřevěná vařečka, kterou jsem samici přidržel,
aby měl samec možnost utéci. Samici jsem poté předložil pro jistotu
ještě jedno malé myší holátko, které s chutí pozřela.
31.3.2002 jsem se pokusil o další páření. Otevřel jsem mřížku okolo
21 hodiny a čekal, co se bude dít. Samec i samice vůbec nejevili zájem
o páření a byli k sobě apatičtí. Tento stav trval asi hodinu a půl.
Poté jsem mřížku opět zasunul a rozhodl jsem se oba nechat v pářícím
teráriu nějakou dobu, aby si na sebe zvykli.
9.4.2002 jsem se pokusil o páření znovu. Po vysunutí mřížky se opět
zhruba 2 hodiny opět nic nedělo. Proto jsem se rozhodl oba dva umístit
zpět do terária samice. Ta ihned zaběhla do svého hnízda a samec zůstal
na chvíli jako opařený venku. Po 5 minutách se začal pomalu blížit k
hnízdu samice a velmi se přitom chvěl a lehce bubnoval předníma kráčivýma
nohama o podklad. Samice po chvíli mírně povylezla z hnízda a čekala
ve vchodu. Po poměrně dlouhé, dvacetiminutové předehře, která spočívala
převážně v lehkých dotycích obou pavouků předníma kráčivýma nohama,
se samci podařilo samici přizvednout a krátce, asi na 5 vteřin, zasunout
pravý embolus do pohlavního otvoru samice. Poté samec vyklidil pole
a utekl. Samice jej nenásledovala a několik minut nehybně stála. Poté
zalezla zpět do hnízda. Již o den později, tedy 10.4.2002 samice hnízdo
neprodyšně zapředla a od té chvíle z něj již nevylezla ani v noci.
Hnízdo si vytvořila v rohu terária, proto jsem tento roh přelepil černým,
neprůsvitným kartónem, abych mohl pozorovat, co se v hnízdu děje. Samice
si stěnu terária mírně zapředla, což mi ztížilo pozorování. Přesto jsem
27.5.2002 mohl s určitostí konstatovat, že samice drží kokon. Měl v
průměru něco okolo 3 cm. Samici nevadil běžný ruch v bytě, ani soused
o patro výše, který se zrovna v té době rozhodl zřejmě pro celkovou
rekonstrukci svého bytu a navrtal do zdi snad 200 děr, během několika
dní.
V této době jsem okolí hnízda jen lehce rosil a opatrně měnil vodu
v napáječce. 11.7.2002 jsem odkryl kartón v rohu terária a viděl, jak
stěnu obývají malí pavoučci. Samici jsem odchytl a poté jsem napočítal
přesně 40 mláďat ve druhém larválním stadiu. Byli zhruba 0,5 cm veliká.
Nenašel jsem ani jedno mrtvé mládě, či neoplodněné vajíčko. Kokon se
zde také nenacházel, nebyly po něm ani stopy. Larvy jsem umístil na
mírně navlhčenou buničitou vatu, do plastové krabičky " salátovky
". Samozřejmě dohromady.
17.7.2002 začínají mláďata tmavnout. 21.7.2002 se svléklo první mládě
do prvního svleku. 23.7.2002 bylo již 35 mláďat v 1. svleku. 5 mláďat
se nesvléklo a uhynulo.
Překvapilo mě, že jich bylo pouze 40. U tohoto druhu se rodí obyčejně
mláďat více. Oproti tomu, bylo těch 35 pavoučků, kteří přežili poměrně
velkých a od počátku velmi aktivních a po několika dnech začali s chutí
přijímat nabízenou potravu, která se skládala z rozstřižených moučných
červů a cvrčků.
Samici jsem poté nechal pár dní odpočinout a poté jsem jí podal menší
myší holátko. V současnosti již opět obývá ve svém teráriu nově vytvořené
hnízdo a je ve skvělé kondici.
Michal Toráň